Jste-li přesyceni životem ve virtuální realitě, sledováním TV nebo prostě jen potřebujete dobít baterie mimo své obvyklé zázemí, tak vyrazte do kláštera. A ne jen tak do nějakého.
Konkrétně do kladrubského kláštera, který Vás překvapí svou rozlehlostí ale i jmény osobností, které se podílely na výstavbě budovy nového konventu (Kilián Ignác Dientzenhofer) nebo na přestavbě klášterního kostela (Jan Blažej Santini Aichel).
Ocitnete se v místě, kde na Vás dýchne historie. Až budete procházet místa, která dříve byla přístupná jen mnichům, budete se moci zkoušet ponořit do jejich myšlenek. Pohledy z portrétů některých opatů, kardinála nebo Windischgrätzů Vás budou nutit s nimi promluvit alespoň ve své hlavě.
Nejimpozantnějším (jiné slovo mě v tomto spojení nenapadá) je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Ať jste nebo nejste věřící, je to místo, které ve Vás vzbudí respekt. Někteří jedinci vnímají positivní energii proudící uprostřed kostela skrz osmicípou hvězdu. Někdo popisuje pocity brnění v rukách a nohách.
Nezapomenutelným zážitkem je potom návštěva kostela v rámci hudebního festivalu Kladrubské léto. Stačí zavřít oči a nechat se vtáhnout do zvuku například barokních varhan.
Jedinečným nápadem bylo nabídnout návštěvníkům i další vjem v prostorách kláštera. A to pohybový, kdy na klášteře v minulých letech byly k vidění hudebně-taneční improvizační představení.
Na klášteře si každý najde program šitý na míru. Koho netáhne hudba ani tanec, má možnost jít za nosem. Čtete správně. Za nosem. Jedna z klášterních expozic je zaměřená na vůně a nese i příznačný název Archiv vůní. Doprovodné prohlídky k expozici pak podráždí Váš čuch i zrak připravenými aranžemi živých květin.
Jako většina objektů tak i klášter připravuje oživené noční prohlídky. Atmosféra je závislá na tématu, které se každým rokem obměňuje. Oceníte nasvícené interiéry a exteriéry. A opět oceníte melodii varhan tentokrát bez doprovodu slunečního světla.
Nejen místní pak dorazí na vánoční koncert, rozdávání Betlémského světla, oživený betlém nebo vánoční mši.
