Ač tomu v tuto chvíli vůbec nic nenasvědčuje, určitě tu zase bude za pár měsíců léto. Roztaje ta trocha sněhu, jíž nás zimní období obdařilo, voda odteče při oblevě neznámo kam do nižších poloh a nakonec snad i do moří, slunce se bude držet déle a déle na obloze a my se pod ním budeme péct, smažit, dusit ve vlastní šťávě. Pochopitelně jenom v přeneseném smyslu slova, ale ani tak to nebude nic příjemného.
Opět odložíme všechny zbytečné svršky a někteří dokonce i spodky, budeme se chránit před vedrem, seč nám jenom budou síly a možnosti stačit, ale ani to nebude dost.
I tak budeme co chvíli zbrocení potem a ti, kdo budou muset do práce, budou neskrývaně závidět všem těm, kdo mohou někam k vodě nebo aspoň do stínu lesa. Protože tam to bude snáze k přežití, ale logicky tam nebudou moci všichni; někdo se přece musí postarat, aby život běžel normálně dál, i ve chvílích, kdy na tom není nic záviděníhodného.
A co mají dělat normální lidé, ?
a) Především by měli pít. Čímž není míněno nakoupit si několik bas piva nebo dokonce tvrdého alkoholu (tvrzení, že „aspoň dva litry denně by měl vypít každý“, se na tuzemák nevztahuje). Dostatek tekutin je nezbytný, aby se zabránilo omdlení, bolestem hlavy a halucinacím, v krajním případě i smrti.
b) Přinejmenším v nejteplejší části dne by měli lidé zatáhnout závěsy či žaluzie, aby se místnosti zatemnily, a také by neměli větrat. A neuškodí ani rozvěšet v takové místnosti mokrá prostěradla, která dokážou také srazit nějaký ten stupínek.
c) Spát by měli namísto pod peřinou pouze pod chladivým prostěradlem a v minimu oblečení nebo ještě lépe úplně bez.
d) A – což nedoporučuje nikdo z odborníků na slovo vzatých, ale pouze já – člověk by měl v takové situaci být v dobře zvukově izolované místnosti a sám.
To aby si mohl od plic ulevovat i těmi nejšťavnatějšími nadávkami adresovanými právě onomu příšernému horkému počasí. Které je k nevydržení a které by měli – kdyby to šlo – zakázat. Protože je to hnus.
Hnus, na který budeme o pouhých několik měsíců později pro změnu rádi a s láskou vzpomínat. Až budeme drkotat v zimním mrazu zuby a vzpomínat na to krásné letní teplíčko.