Když člověk létá do neznámých krajů na vlastní pěst, nemusí nezbytně jenom trnout, co ho tam všechno může potkat. Protože s úsměvem jde všechno líp, a to i tehdy, když k tomu někdo nemá zrovna moc důvodů.
A tak bych vám tu třeba zmínil pár perliček z Jižní Afriky, kde jsem, pokud bych to sečetl, strávil řádově víc než rok života.
Velice dobře třeba vím, co znamená fráze typu „ve dvě hodiny vyrazíme“. Když vám ji řekne Afrikánec, počítejte s tím, že se vyrazí… ve dvě. Ve dvě tam bude, respektive ve dvě začne prudit ty, kdo vás měli vyzvednout, ale z nějakého důvodu nevyzvedli. A nedá si pokoj. Když vám totéž ale řekne anglojazyčný bílý Afričan, jsou dvě hodiny v rozmezí třičtvrtě na dvě až čtvrt na tři, případně později, pokud se s vámi loučí, což se přece nemůže jen tak ošidit. A když vám to řekne černoch? Pak jsou dvě hodiny třeba i v půl jedné. Vždyť tu chvilku počká, žádný problém. Anebo je to také někdy kdo ví kdy.
Co znamená prohodit pár slov s hlídačem čehokoliv, od obchodu přes hotel až po parkoviště? Strávit tlacháním tolik času, než se řádově třikrát zopakuje veškerá slovní zásoba, kterou v angličtině máte. V mém případě tak do půl hodiny.
Víte, jak dlouho nejedli žebráci, kteří se z vás na ulici kdekoliv v Jižní Africe pokusí vytáhnout nějaké drobné? Je to zvláštní, ale všichni prý bez výjimky tři dni.
Víte, kde se vás tam zaručeně zeptají, zda jste chytří? Při nákupu v obchodech Pick´n Pay. Vždy se vás zeptají, zda jste Smart Shopper. Ale nebojte se, nejde jim o vaši inteligenci, ale jen o slevovou kartu tohoto názvu.
A kdy se prodavačky nejspíše zasmějí? Když jim na to jako já odpovíte, že ne, že jste stupid shopper.
A víte, kde vás nejčastěji přivítá černoch ve svém úřadě? Kde a od koho nejčastěji uslyšíte frázi typu „Welcome to my office, sir“? Zkuste hádat. Správná odpověď je – od černochů permanentně vytírajících veřejná WC na mezinárodním letišti OR Tambo v Johannesburgu.
